Obchodní akademie Karviná, s. r. o.

Klasifikační řád Obchodní akademie Karviná, s.r.o.

Tento řád stanovuje bližší podmínky pro provádění klasifikace žáků v souladu se školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou MŠMT č. 13/2005 Sb.

1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáků

Podklady pro klasifikaci a hodnocení vědomostí a chování žáků získávají pedagogičtí pracovníci zejména těmito způsoby:
- soustavným sledováním práce a zapojení žáka ve vyučovacím procesu
- soustavným sledováním jeho schopností, připravenosti na vyučování a výkonů
- různými druhy zkoušek
- hodnocením zadané domácí či školní práce
- konzultacemi s ostatními pedagogickými pracovníky a v případě potřeby s pracovníky školského poradenského zařízení a výchovným poradcem školy
- v případě větší než 25 % absence žáka, může učitel rozhodnout o dodatečné klasifikaci, provedené formou předmětové zkoušky.

2. Druhy, charakter a počty zkoušek

Ke komplexnímu posouzení žákových vědomostí a schopností je vyučující povinen:
- využívat, pokud to charakter předmětu dovolí, všechny druhy zkoušek a testů - písemné, grafické, praktické, ústní, pohybové
- používat přitom zkoušek malých (řádově minutových), středních (10 - 20 minutových), u některých předmětů a v rámci přípravy na maturitní zkoušky i zkoušek velkých (hodinových a vícehodinových)
- zkracovat dobu ústních zkoušek ve vyučovacích hodinách úměrně k délce ústní maturitní zkoušky z jednoho předmětu
- vyvarovat se neefektivnímu zkoušení jednotlivých žáků na úkor práce ostatních žáků
- nestanovovat výslednou známku na konci období průměrem získaných známek, nýbrž odlišit hodnocení jednotlivých zkoušek podle jejich druhu a velikosti či závažnosti
- klást při zkouškách důraz na základní a nosné učivo předmětu
- netrvat při zkouškách na memorování textů podle učebnic a sešitů s výjimkou definic, zákonů, pouček apod.
- hodnotit kladně vlastní žákovy náměty, nápady, zkušenosti, formulace, řešení a postupy týkající se učiva
- vést žáky k návyku soustavné a pravidelné práce dostatečnou četností a rovnoměrným rozložením klasifikace v celém klasifikačním období a nepodporovat opačným přístupem neefektivní hromadění studijní látky na konci pololetí
- výsledky a hodnocení ústních a pohybových zkoušek oznamovat žákům okamžitě, výsledky ostatních zkoušek nejpozději do 14 dnů
- zapisovat do třídní knihy termíny písemných zkoušek trvajících déle než 30 minut; jejich počet nesmí v jednom dni přesáhnout u nižších ročníků jednu, u vyšších ročníků (3. a 4. ročník) dvě.

3. Provádění klasifikace

Klasifikaci provádí a stupeň prospěchu na konci klasifikačního období stanovuje vyučující příslušného vyučovacího předmětu. V předmětu, v němž vyučuje více učitelů, se výsledná známka stanoví po jejich vzájemné dohodě.

Zkoušky se sestavují a řídí tak, aby při klasifikování jednotlivými stupni bylo možno přihlédnout:
- ke znalosti základního a nosného učiva, základních pojmů, definic a zákonů
- ke kvalitě a rozsahu vědomostí a dovedností
- ke kvalitě a logice myšlení, tvořivosti a nápaditosti
- ke schopnosti uplatnit osvojené poznatky při řešení teoretických či praktických úkolů a při výkladu technických, přírodních a společenských funkcí a jevů
- k trvalosti osvojení požadovaných vědomostí a dovedností
- k přesnosti, ucelenosti, výstižnosti a správnosti písemného i ústního projevu

4. Vedení dokumentace a termíny klasifikace

Vyučující jsou povinni vést o klasifikaci jednotlivých žáků a tříd písemnou dokumentaci a dodržovat stanovené termíny klasifikace:
- vedou vlastní přehled známek z jednotlivých druhů zkoušek
- na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší vyučující výsledky celkové klasifikace do třídních výkazů a do počítačů
- do výkazu se zaznamenává každá komisionální zkouška a každá dodatečná zkouška, její datum a výsledek; zápis provede vyučující v den zkoušky
- řešení výchovných problémů se neponechává až na konec čtvrtletí, ale provádí se průběžně
- za tisk vysvědčení a správnost údajů na něm zodpovídají třídní učitelé a zástupce ředitele pro OA (správnost stvrzují třídní učitelé podpisem na výpisu známek z počítače)
- žáka lze na konci klasifikačního období nehodnotit pouze z vážných objektivních příčin (vysoká absence, individuální studijní plán, neodevzdané všechny předepsané práce), vyučující je povinen projednat takové případy s třídním učitelem a ředitelem školy ještě před termínem ukončení klasifikace
- nehodnocen je rovněž žák, který byl z rozhodnutí ředitele uvolněn od účasti na vyučování vyučovacímu předmětu; takový žák má ve výkazu a na vysvědčení místo známky napsáno "uvolněn"; zápis do výkazu do řádku předmětu provádí vyučující, zápis do poznámek o uvolnění z rozhodnutí ředitele s příslušným datem provede třídní do dvou dnů od vydání rozhodnutí

5. Podávání informací o hodnocení, klasifikaci a chování žáků

- vyučující a třídní učitelé jsou povinni podávat tyto informace rodičům žáků průběžně na jejich žádost a na třídních schůzkách v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Termín "rodič žáka" zahrnuje v tomto řádu i zákonného zástupce žáka.
- třídní učitelé jsou povinni informovat neodkladně rodiče žáků v případech mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování a písemně v případě udělení výchovného opatření
- vyučující jsou povinni na požádání žáka nebo jeho rodiče zdůvodnit jeho hodnocení a klasifikaci

6. Stupně hodnocení a klasifikace ( Vyhláška č. 13/2005 Sb., § 3)

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1. - výborný
2. - chvalitebný
3. - dobrý
4. - dostatečný
5. - nedostatečný

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé

Celkový prospěch žáka je hodnocen:

Prospěl(a) s vyznamenáním
Prospěl(a)
Neprospěl(a)

prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebným, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré

prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

neprospěl, je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

7. Klasifikace ve vyučovacích předmětech

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově aplikuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky, správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Žák je v činnostech aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přednosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. Při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je v celku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu. Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.
8. Způsob hodnocení a klasifikace chování žáků( Vyhláška č.13/2005 Sb. §3 odst. 3)
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují.
Klasifikaci schvaluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování (vnitřní řád školy) apod. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech! Chování v době hlavních prázdnin se zohledňuje v I. pololetí následujícího školního rok. Celková klasifikace chování v jednom pololetí nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším pololetí.Udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodňuje v třídním výkazu.

Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti takto:

Stupeň I - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy, zásady a
pravidla humanity, demokracie, etiky, morálky a dobrého lidského soužití. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Přispívá k jeho upevňování a dobrým mezilidským vztahům, k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení vnitřního řádu školy.

Stupeň 2 - uspokojivé

Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními vnitřního řádu školy, se zásadami humanity, demokracie, etiky, morálky a dobrého lidského soužití. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením vnitřního řádu školy (např. podvádění při zkoušení, méně závažné zneužití cizí věci, větší neomluvená absence, podvody apod.). Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 - neuspokojivé

Žák se dopustí velmi závažného přestupku proti vnitřnímu řádu školy (velká neomluvená absence, závažné zneužití cizí věci nebo její zcizení, padělání podpisu atp.) nebo se dopouští závažných přestupků proti zásadám humanity, demokracie, etiky, morálky a dobrého lidského soužití. Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu se jmenovanými zásadami. Dopustí se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků.

9. Opravné zkoušky (školský zákon č.561/2004 Sb. § 69,odst. 7)

Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného šk. roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

Jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro závažné důvody, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do konce září následujícího školního roku.

Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanovém termínu bez předložení důvodu (např. nemoci), je klasifikován stupněm nedostatečný.

Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

10. Komisionální zkoušky (Zákon č.561/2004 Sb. § 69 + Vyhláška č. 13/2005 Sb. §6)

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) koná-li opravné zkoušky,
b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení; žádost musí bý podána do 3 pracovních dnů po vydání vysvědčení; ředitel školy nařídí přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující prorušil pravidla hodnocení; termín přezkoušení musí být stanoven bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

Komise je nejméně tříčlenná a její členy jmenuje ředitel školy. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise zřizovatelka školy. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Protokol vyplní předseda komise jmenovaný ředitelem školy. Komisionální zkouška může být písemná nebo ústní.

11. Náhradní hodnocení (Zákon č.561/2004 Sb. § 69 odst. 5)

1.) Nelze-li žáka ze závažných důvodů (zdravotní, rodinné) hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí.
2.) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro stanovení jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, nemůže postoupit do vyššího ročníku. O případném opakování ročníku rozhoduje ředitel školy.